pátek 23. listopadu 2007

Bergen III

Predpoved na nedeli nebyla moc prizniva. Obrazky slunicka se tam vubec nevyskytovaly, hlavne mraky a u nich i par kapek. Rozhodl jsem se proto vylet do kopcu do okoli nechat na pondeli, kdy melo byt lip, a stravit jeste jeden den prochazenim mesta a nekterych muzei.
Jenze jsem vylezl z koleje, sel na autobus do centra a ono bylo krasne. Svitilo slunicko, sem tam nejaky mracek.
Opravdu nejsem muzejni typ. Umeni? Koukat na obrazky? Nektery se asi nechaj, ale obecne - nuda. Mozna tak jeste vystavy fotek.. Historicky zamereny muzeum? Vsude skoro to samy.. dobovy nalezy, nastroje, pristroje, zpusob zivota v ty dobe, k tomu spousta popisku.. ale ctete je nekdo? Kdybych mel cist popisek u kazdy ty veci, tak v tom muzeu stravim cely den.. Radsi si, kdyz uz by me to zajimalo, najdu neco na netu..

Tak jsem nasednul na bus, vytah z batohu mapu a zacal premyslet, kam se vydam. Mel jsem jeden takovy tip - most spojujici Bergen s jednim ostrovem a tam se nejak motat. (Cast toho mostu je videt i na tom prvnim nocnim obrazku u minuleho prispevku.) Ale v mape to nebylo, respektive jen v ty s hodne velkym meritkem. A taky jsem nevedel, jak presne se tam dostat. Tak jsem se rozhodl, ze se necham dovist na konecnou.:)

A odtud nejakym zpusobem, prinejhorsim primo po ty silnici, se vratim do centra. V detailni mape to sice taky nebylo, ale podle ty druhy to bylo jen kousek za.
Kdyz jsme vjeli do tunelu, tak se mi docela sevrely pulky... Ale v mape nastesti byl a pod nim jeste jedna cesta, takze kliiiiiid. Pak, uz mimo tu detailni mapu, jsme zacali nejak moc stoupat do kopcu, to jsem si taky nebyl uplne jistej, kampak az me to pan ridic hodla zavezt, ale porad platilo - kdyz nebudu vedet, muzu se vratit tou samou cestou, a kdyby bylo uplne nejhur, tak sednu na nejaky autobus.
Jak jsem poznal konecnou? Jednoduse.. vejs uz se nejelo! Autobus udelal otocku, ze se bude vracet tou samou cestou zpatky.
Mne se ale tu silnici kopirovat nechtelo a rozhodl jsem se zjistit, kam az ta cesta vede. Moc daleko ne.. vystoupal jsem jeste par metru, a pak najednou mezi barakama koncila. Jo, jeste jsem byl v civilizaci, nebojte:) Tak jsem se tam nejak motal a nasel vyslapanou pesinu vedouci nekam do lesu. Snih se jeste drzel, a tak jsem mohl sledovat stopy, bylo jich tam dost, a vedel jsem, ze proste NEKAM musim dojit...Slunicko svitilo, vyhled do krajiny paradni, tak proc ne... Sel jsem, sel, sel, sel.. a... ne, neztratil se:) Dostal jsem se na perfektni vyhlidku. Supr rozhled na okolni kopce a hlavne dolu na fjord. Kdyz jsem pak z toho mista odchazel, narazil jsem na informacni ceduli, ze ktery jsem z obrazku zjistil, ze to misto bylo driv vyuzivany armadou a ze tam byla dela, ktery chranila mesto pred pripadnym utokem po vode. No reknete, postavili byste takovou zakladnu na miste, odkud byste nikam nevideli?;-)

Kochal jsem se a mezitim se zacalo pomalu zatahovat. Vydal jsem se dal, smerem Bergen, a narazil na vyasfaltovanou cestu vedouci primo dolu k one silnici. Jina moznost nebyla, a tak jsem sel po ni. To uz zacal padat zmrzly dest. Tssss, a pak, jaky ze tu pry mam krasny pocasi a ani mi neprsi.. Prsi! Zrovna ted! Jenze se to ode me odrazi, takze promacenej nebudu! Ale nikdo nemuze rict, ze jsem v Bergenu, tom meste deste, nezmokl!... Tak takhle nejak jsem se radoval, jaky to mam stesti!:)
Sesel jsem az k silnici a rozhodl se nejak motat mezi barakama primo u vody. Jenze, jak uz jsem na to narazil, cesty tady kolikrat vedou do nikam. Jdete a najednou konec, celem zad a pekne zpatky. Domy tu ale nastesti nejsou oploceny, a tak, kdyz vite, ze se potrebujete dostat akorat pres tu jednu zahradku, abyste se vratili na tu puvodni, nebo i nejakou jinou cestu, ktera snad povede nekam dal, tak to preci nebudete obchazet, ne? Alespon ja jsem neobchazel. Takhle jsem treba dosel na jeden takovy konec cesty a odtud jsem se mohl bud vratit primo zpatky nebo tam byly takovy schudky stoupajici prudce a vysoko nahoru. Vydal jsem se po nich, jenze najednou branka a za ni zahradka a barak. Tak co? Otevrel jsem a sel. Koukam a u okna nejaky chlap. Mavnul jsem na pozdrav, on mavnul na me a vyreseno...
To uz ale nepadaly zmrzly kapky, uz skoro ani nepadal mokrej snih, ale zacinalo regulerne chcat.. Ja blbec, jak jen jsem to zakriknul! Do centra jeste daleko (odhadoval jsem, ze bych celou tu cestu mohl ujit tak za tri hodinky, nakonec mi to trvalo o jednu vic), ale na autobus nejdu...

Tak jsem si "vychutnal" vic jak dvouhodinovou cestu v tom marastu. Boty promaceny, prsty mi cvachtaly ve vode, pri par stupnich nad nulou nic prijemnyho. Nohavice u rifli promaceny jakbysmet.. Holt vyrazit do Bergenu v botaskach a riflich nebylo zrovna idealni reseni. To jsem poznal uz ted a jeste ve vetsi mire o den pozdeji, kdy jsem se brodil ve dvaceti centimetrech snehu pri horsky ture.. Priste budeme chytrejsi, drahousku.

Kdyz jsem se konecne dostal do centra, muzea uz mely zavreno, jaka to smula:), tak jsem vyrazil rovnou na nadrazi, tam chvilku rozmrzal, a pak na kolej.

Žádné komentáře: