Bergen I

Nekdy na jare to bylo, kdyz mi prisel e-mail, abych se v pripade zajmu dostavil k prodekanovi, vybrat si dodatecne univerzitu, spise tedy mesto, kde ted muzu v ramci Erasmu studovat.
Potkal jsem se tam s holkou, kterou jsem do ty doby znal jen z prednasek. Jako jejich docela pravidelni navstevnici jsme se na nich casto vidali, nikdy jsme se ale nedali do reci. Az tam na ty chodbe. Tusim, ze jsme resili prave ten konkurz, kdo jaky mel preference, a nepripousteli si moc sanci, ze by na nas v tomhle druhym kole pridelovani mohlo vyzbyt nejaky to misto. Opak byl pravdou. Ja bral Kodan, Janca volila Bergen.
Pri odchodu jsem pak zminil, ze doma o tom nemaji vubec tuseni a ze tudiz budou asi celkem prekvapeni. Ona me ale trumfla. "Manzel o tom taky nevi.."
Pak jsme se jeste parkrat potkali, resili vyrizovani administrativy a mozna padla i zminka o tom, ze bysme se behem semestru mohli vzajemne prijet navstivit.
Behem skoly se pak komunikace na nejakou dobu zasekla, a tak jsem se jednoho, zrejme zasmusileho dne, kdy jsem nemel moc co delat, rozhodl vytukat e-mail jakoze jak se vede v Bergenu a tak.. Nepopiram, ze jsem tak cinil i s vidinou mozneho pozvani na vylet... :) A to pozvani prislo. Druhej den uz jsem zarizoval jizdenky a letenky...

S Jancou jsme se opravdu skoro neznali, mozna by pozvala kazdyho, kdo by to mel takhle "blizko", ja vim jiste, ze bych cloveku, ktery by mi na prvni pohled (spis popovidani) nesedl, ani nezacal psat... Dneska uz muzu rict, ze v tomhle pripade se muj cuch na lidi nepletl...;-)

Co se tyka moznosti, kdy jsem mohl vyrazit, tak moc na vyber jsem opravdu nemel.. Nastesti se nam podarilo celkem slusne skloubit nas volny cas a najit zpusob dopravy, ktery bych byl ochoten jeste zaplatit.

Z Kodane jsem vyrazel ve ctvrtek ve 21:05. Jeste pred tim jsem ale stihnul neskutecne zmoknout. Nejvic za celou dobu, co jsem tady. Ze by jakysi pripomenuti toho, ze mirim do nejdestivejsiho mesta Evropy?
Kdyz jsem opustel byt, jeste neprselo. Na zadech krosnu, na brichu batoh, samozrejme, ze na kole. Mestskou jsem tady jel zatim tak trikrat.. A navic jsem potreboval jeste dojet vytisknout nejaky mapy. Mezitim ale zacalo lit jak z konve, a tak behem tech par minut, nez jsem se dostal na zastavku, jsem slusne promokl. Zamknul jsem kolo, chystal se prejit silnici a nejakej idiot v aute me zas vohodil.. asi na mne videl jeste par suchych mist...:-/
Dalsi "prijemna" zalezitost na nas cekala na svedskych hranicich pred prijezdem do Malmo. Celnici se rozhodli zkontrolovat zrovna nas bus, a tak jsme museli vsichni se vsemi zavazadli vypochodovat ven. Prvne vsechno ocuchal pes, moc peknej cernej labrador, a pak jsme po jednom predstupovali pred celnika ci celnici, vybalili vsechno ze zavazadel, vyprazdnili kapsy... "Kam jedete? Co tam budete delat? Na jak dlouho? Odkud jste?..." Zrejme obyvykly kolotoc otazek. Ja neco podobnyho absolvoval prvne..

V Malmo jsem akorat preskocil do jinyho busu a vydali jsme se smer Oslo. Sedm hodin v kuse, v noci, takze nebylo ani na co koukat, spat se mi moc nedarilo.. Proste vopruz.. Ale na takovyhle cesty uz jsem docela zvyklej.
Do norskyho hlavniho mesta jsme dorazili pred sestou a vlak, kterym jsem nasledne mel doputovat az do Bergenu odjizdel po osmy. Mel jsem tedy vic jak dve hodiny casu, a jelikoz jsou obe dve nadrazi, autobusovy i vlakovy, hned u sebe a jen kousek od centra, byl jsem jiz predem rozhodnutej, ze se na tu chvilku kouknu do mesta. Nahodil jsem ruksaky, uvazal salu, narazil cepici a vyrazil. Jezis, takova kosa!.... Brrrrrr.. Nesnasim zimu, kdyz je teprve zacatek listopadu! Dve hodiny jsem se tak nejak placal venku, narazil na budovu Parlamentu, Narodniho divadla (neumyslne), radnici (umyslne). Prave k radnici jsem mel namireno. Je totiz u pristavu a chtel jsem tam neco malo vyfotit. Tradicni stativ (pouzivam sedacku u kola:) jsem samozrejme nemel, a tak jsem steloval fotak na kazdou rovnejsi plochu, kde to jen slo.
To, co jsem z Osla za tu chvilku stihnul videt, se mi docela libilo a mozna by stalo za to se sem na jare aspon na jeden cely den vratit.

Cesta vlakem mezi dvema nejvetsimi norskymi mesty mela trvat dalsich skoro sedm hodin, prijezd do Bergenu v 14:52. Byly jsme tam skoro presne. Snad o dve minuty driv.. Jiz samotny prejezd prakticky od vychodnich hranic na zapadni pobrezi je nadherny zazitek. Z nulove nadmorske vysky vlak vystoupa az do 1222 metru nad morem, do nejvyse polozene zeleznicni stanice v Norsku jmenem Finse, a odtud zas postupne skoro az na nulu. Zeleznice vede krajinou, kde clovek s otevrenou pusou kouka na spoustu krasnych jezer a jezirek obklopenych horami. S pribyvajicimi vyskovymi metry se zacinal objevovat snih, na vodnich plochach led. V krajine rozeseta spousta typickych, nejcasteji cervenych, malych drevenych domku. Nezkoumal jsem k cemu presne slouzi.. V tech horach zrejme plni v lete roli takovych malych chatek. Docela by me to i zajimalo..

Na nadrazi jsem se potkal s moji hostitelkou, naskocili jsme na bus a vyrazili smer kolej.

Co si vybavit, kdyz se rekne Bergen? A jak tam bylo?... O tom az priste. :) 

Pres sklo okna v jedoucim rychliku se bohuzel taky neda poridit moc kvalitnich fotek, ale nektery se snad povedly..