Bergen II

Do Bergenu jsem dorazil tesne pred treti hodinou odpoledne. Po nejakych osmnacti hodinach na ceste, obtezkan bagly, do stmivani neco pres hodinu... takze jsem i uvital, ze jsme z nadrzi vyrazili rovnou na kolej namisto nejakeho potulovani se po meste. Na to jsem mel mit dost casu v nasledujicich dnech.
Vedel jsem, ze Janca ma vlastni pokoj, ale kuchynku a koupelnu plus zachod sdili s dalsi holkou, ktera je s ni na bunce. Cekal jsem nejakou typickou severanku. Vysokou, blondatou.. i kdyz Norky asi extra blondaty nejsou, to spis Svedky nebo i Danky, ale vysoka byla, blondyna taky.. akorat z Kolina.. ne toho nemeckyho...:)
Potom, co jsem se prevlik, me Janca vzala na prvni kratkou prochazku po okoli. Bohuzel prvni a posledni. Vzhledem k tomu, ze musela pres vikend udelat spoustu veci do skoly a v pondeli mela dost hodin, tak jsem zbyvajici poznavani Bergenu absolvoval sam. Na jednu stranu me to kapku mrzelo, na druhou jsem se nemusel na nikoho ohlizet, jit kamkoli jsem chtel a s nikym se nedohadovat, a kdyz jsem sel blbe, mohl jsem nadavat akorat tak sobe..
Ona prvni prochazka vedle ke staremu drevenemu kostelu, ktery patri k nejzachovalejsim v celem Norsku. Cestou nas zastihly moje prvni bergenske srazky, nastesti snehovy... pomalu se stmivalo. No proste romantika:))

U Bergenu se muzete setkat s oznacenim "Mesto mezi sedmi horami" nebo "Mesto deste". Prsi zde totiz opravdu casto. Mezi rijnem 2006 a lednem 2007 dokonce v 85 po sobe nasledujich dnech! Tahle skutecnost je zpusobena primorskou polohou mesta a tesnou blizkosti pomerne vysokych hor, pres nez se oblacnost jen obtizne dostava. A to, ze zde prsi a jen vyjimecne snezi, zas ma na svedomi Golfsky proud. Bergen je tak jednim z nejteplejsich mest v Norsku a s 10° nad nulou a destem se muzete setkat jak v cervnu tak i v lednu. (viz Wikipedia:)

Prvni vecer bylo potreba vyresit jeste nejaky prakticky zalezitosti - treba jestli me holky budou i zivit, mysleno varit i pro me, a hlavne jak to bude se spanim. Ja byl prichystanej na to, ze na me ceka zem a spacak, ale vysledek byl takovy, ze Janca po tech par dni prespavala u Zuzky, te druhe Cesky, v pokoji.

To, co budu v jednotlivych dnech delat, jsem se snazil prizpusobit i tomu, jake melo byt pocasi. Vicedenni predpovedi se verit absolutne nedalo, a tak jsem kazde rano kontroloval tu ukazujici pocasi pro dany den ve trihodinovych intervalech. Na tu uz jsem se jakztakz spolehnout mohl.

V sobotu jsem vyrazil na prohlidku samotneho mesta. Sice neni tak velke, co se tyce poctu obyvatel (necelych 250 tisic), ale vzhledem k terenu, v nemz se nachazi, je hodne "roztazene" do vsech stran. Stejne jako kazde jine mesto ale ma sve centrum a predevsim kvuli nemu sem miri davy navstevniku.
Uz kdyz jsem prisel na zastavku u koleji, uvedomil jsem si, ze jsem zapomnel v kuchyni na stole mapu. No nic, rikal jsem si.. vim, kde mam vystoupit a odtud snad trefim do turistickyho centra, kde si vezmu jinou. Prijel jsem na hlavni nadrazi a chtel si vymenit nejaky penize. Zacal jsem sacovat kapsy.. a penezenka nikde. Zapomnel jsem ji v druhych riflich.. To to pekne zacinalo.. Nastesti jsem u sebe mel aspon kartu, a tak jsem si mohl vybrat z bankomatu.
Najit infocentrum taky nebylo tak jednoduchy, ale parkrat jsem se zeptal a povedlo se.
Pak uz jsem konecne mohl zacit poznavat krasy mesta zapsaneho v roce 1979 na seznam svetoveho dedictvi UNESCO, kam se Bergen dostal diky sve nejznamejsi ctvrti jmenem Bryggen. Tu tvori rada drevenych domu v pristavu, ktere byly vybudovany prislusniky hansy, stredovekeho obchodniho spolku predevsim nemeckych mest, ktery po nekolik stoleti ovladal obchod v severni Evrope. Nyni je prakticky v kazdem z tech domu obchod s turistickymi suvenyry. Sice jsem nemel v planu nic kupovat, ale clovek se aspon podiva, jak to vypada uvnitr. Jiz pri vstupu si nelze nevsimnout, ze rada z tech kramku ma znacne ujete dvere. To nemyslim v zadnym prenesnym vyznamu. Proste jsou tak nasikmo, ze to vypada, jakoby se cely dum chystal kazdou chvili sesunout.

Celou sobotu jsem teda stravil prochazenim sirsiho centra. Noc predtim napadlo par cisel snehu, takze mesto bylo mozna jeste hezci nez obyvkle. Prinejmensim pohled na pocukrovany vrcholky hor byl uzasny. Pocasi se rychle menilo, chvilemi krasne svitilo, chvilemi bylo zatazeno, dokonce i nejakou dobu zas snezilo. Vylezl jsem na kazdy sebemensi kopecek, tim nemyslim ty okolni hory, a pohledy na pristav a fjordy kontrastujici s okolnimi ostruvky a horami, a na jejich uboci rozesetymi domy, opravdu staly za to.
Videl jsem nejstarsi budovu v Bergenu, to opet znamena kostel, mistni pevnost, coz je byvaly kralovsky hrad, univerzitu, muzeum... radnici maji pekne odpornou.. jak komunistickej panelak.. proste asi vsechno, co je tam k videni... dokonce jsem vlezl i do dvou muzei, ale v tech jsem dohromady stravil tak pul hodiny.

Za cely den jsem byl docela vymrzly, navic, pocasi uz opravdu nebylo nic moc, ale jeste predtim, nez jsem se vydal zpatky na kolej, stavil jsem se v nakupnim centru, abych prolezl par obchodu, pac v nedeli melo byt, a bylo, vsude zavreno. Tam me zastihle esemeska, ze se Zuzka vydava jeste s dalsi holkou z brnensky univerzity na nocni vyhlidku na Floyen. Kopec, na nejz vede lanovka a je odtud udajne nejhezci (pro turisty urcite nejsnaz pristupny) vyhled na mesto. Nez jsem se tam stihnul presunout a vyjet nahoru, byla uz uplna tma, obloha se mezitim vyjasnila, a kdyz jsem vylez z ty lanovky a kouknul dolu.. krasa!!!neco neskutecnyho.. uz mi dochazej synonyma pro neco fakt peknyho... :) pokusil jsem se udelat par fotek, ale za cely den jsem zvladnul skoro uplne vybit vsechny baterky a navic i pri nejdelsi mozny nastavitelny expozici na mym fotaku jsou ty fotky dost tmavy...

Na kolej jsme se vratili kolem devaty vecer, navecereli se, krafali v kuchynce a kolem pulnoci sli spat. Byl prede mnou dalsi narocny den...

Priste, jo?:)